Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

D.M. a Chris: Kapitola II. Nespravedlivý trest

15. dubna 2011 v 16:15 | Very |  DM a Chris
Druhá kapitola povídky D.M. a Chris.



Kapitola II. Nespravedlivý trest
"Letos, Penilová, k nám na školu nastoupila spousta nových studentů. Někteří dobrovolníci jim pomáhají se začleněním do kolektivu a zvyknutím si na režim. Vždy bylo takových lidí dostatečný počet, ale tentokrát přibylo opravdu hodně žáků. Vy, jakožto problémový páťák, nám s nimi pomůžete. Budete pomáhat studentům, kteří nastupují do pátého ročníku." D.M. na profesora nevěřícně zírala. "Pane profesore, to přece nemůžete myslet vážně!" Příkře se na ni podíval. "Ale myslím, Penilová. Neodmlouvejte. Máte štěstí, že do vašeho ročníku nastupují jen tři studenti. Po obědě vás čekám v přijímací místnosti. Seznámím vás. Vlastně, jednoho z nich už jistě znáte, že? Pan McIntery již s vámi měl první hodinu." "Pane profesore, cokoli jen to ne!" zhrozila se D.M. S takovým protivou jako byl Chris nechtěla strávit ani pět minut, natož celé hodiny. "Slečno Penilová, nezapomínejte, že jste tady částečně na stipendium!" okřikl ji Grivelman a s pohrdlivým a vítězoslavným úsměvem se otočil k odchodu. D.M. se nešťastně svezla do křesla. "Jsi v pořádku?" uslyšela vedele sebe hlas. Otočila hlavu tím směrem a uviděla před sebou Chrisovu tvář. "Co tobě je do toho?!" odsekla a otočila se k němu zády, protože přestože na ni nebyl milý, líbil se jí a ona by od něj nedokázala odtrhnout oči. Obešel ji a znovu se postavil před ni. Dřepl si, aby ji viděl do obličeje, který skláněla k zemi. Prstem ji zvedl bradu. Pak rychle ucukl. "Dobře omlouvám se D.D. Neměl jsem takhle reagovat. Nebylo to ode mě hezké." Uraženě se na něj podívala. "D.D., tak už se nezlob. Radši mi řekni, co se ti stalo." "Ale nic. A nejmenuji se D.D." zamračila se na něj. Usmál se na ni tak, že se jí srdce rozbušilo jako o život. "Já vím, D.D. Ty se na mě pořád ještě zlobíš ... Co s tím uděláme? ... Tak tedy, co kdybychom začali od znova? Já jsem Christopher McIntery." natáhl k ní ruku. Když nereagovala, druhou ji cvrnkl do nosu a zase se usmál. Odevzdaně vzdychla. "Dobře. Těší mě, já jsem D.M. Penilová." podala mu ruku. Stiskl ji. "Potěšení je na mé straně D.D." Zářivě se usmíval. Ten úsměv byl nakažlivý. Po několika vteřinách si uvědomila, že stále svírá její ruku. Rychle ji vyprostila a zčervenala. Chris se zamračil. Nevěděl proč, ale držet její malou ručku ve své se mu nesmírně líbilo. "Tak co se stalo?" zeptal se, aby vyplnil nastalé ticho. "Nic, jen jsem zase nespravedlivě potrestaná. Proč jsi se smál, když po mě Grivelman ječel?" zeptala se a tázavě se mu zadívala do očí. Jako zhypnotizovaný opětoval její pohled. Uvědomil si, že se dívá do těch nejkrásnějších hnědých očí jaké kdy viděl. Polkl a odpověděl: "Nesmál jsem se." "Nelži mi!" "Dobře, jen jsem se musel usmát. Nad tou nespravedlností. Taky mě trochu pobavil tvůj výraz a to, že se tě nikdo nezastal. Všichni přece viděli, co se stalo, ale nikdo nic neřekl." Zkoumavě a podezřívavě se na něj zadívala, ale tvářil se naprosto vážně. "Zdá se, že tohle mu můžu věřit. Třeba není tak špatný, jak se zprvu zdálo." pomyslela si D.M. "Takže ty jsi stipendista?" zeptala se. "Ano. Je to problém?" odpověděl. "Ne! I Maira je stipendista a náhodou ..." odpovídala překvapeně, ale nedopověděla, protože ji zazadu objal vysoký tmavovlasý kluk. "Ahoj krásko. Chyběl jsem ti?" zeptalse a políbil ji na tvář. Začala se šklebit a bránit. "Fůj!!! Saleme! Kolikrát jsem ti říkala, ať toho necháš?" Vykroutila se mu, postavila se a otočila se k němu. "Ale no tak, D.M. Já vím, že mě máš ráda a že toužíš po tom, abychom spolu chodili." "Saleme, tobě asi hráblo!" okřikla ho. Ani se nenadála a už stál zase u ní a sápal se na ni. "Nechej mě. Sakra, Saleme!" rozkřičela se, ale nepomáhalo to. "Hej, tak ji nech! Asi o tebe nemá zájem!" řekl Chris Salemovi, ale ten nereagoval. "Dobře, řekl sis o to!" poznamenala D.M., zvedla nohu a kolenem Salema udeřila rovnou do slabin. "Úúú..."zaskučel Salem a svezl se k zemi. D.M. ho s vítězoslavným úsměvem pozorovala. Chris se postavil vedle ní a usmál se. "Páni ... Pěkná trefa ..." poznamenal a pozoroval její hezkou tvář. Otočila se k němu a pokrčila rameny. "Člověk se musí umět bránit." Krásně se na něj usmívala. Najednou se ozval zvuk, připomínající volání o pomoc někoho, koho někdo škrtí. "Co to je?" rozhlédl se Chris. "Zvonění! Honem, jestli přijdeme pozdě, budeme mít průser. Teď máme mít Jaroovou! Hej, vy dva!" zavolala na nějaké studenty, kteří seděli u stolu a popíjeli džus. "Pomozte mu!" Otočila se na podpatku a vyrazila. Chris pozoroval, jak se kluci dívali na D.M., div jim netekly sliny. Ta se zničehonic otočila. Výhružně se na ně podívala. "Tak bude to? Třeba si potom zasloužíte odměnu. Můžete si na můj účet koupit džus." Pak obrátila svou pozornost ke Chrisovi. Tázavě se na něj podívala. "Vyrašily ti tam kořeny?" zeptala se. Když nereagoval, rychlými kroky se vrátila, chytila ho za ruku a táhla ho za sebou. "D.D., viděla jsi, jak se na tebe podívali?" zeptal se ji Chris, který si neuvěřitelně dobře uvědomoval, že ho drží za ruku. "Ne, jak? Nenávistně?" Skoro se nemohla nadechnout, když ji Chris svíral její dlaň ve své. Snažile se nedat najevo, co cítí. Nemohla to pochopit. Nikdy nic takového necítila. Láska to být nemohla. Chrise zná jen něco přes hodinu a na lásku na první pohled nikdy nevěřila. "Bouří se mi hormony ... Ta škola mi už začíná lézt na mozek." zdůvodnila si své pocity po svém. "Ne, spíš, že by po tobě nejraději co nejdříve skočili. A nenávistí určitě ne." D.M. se rozesmála. "Ale no tak, Chrisi. Nevymýšlej si. Mě nenachytáš!" "Já si nevymýšlím. Říkám pravdu. A proč by to tak nemohlo být. Jsi náhodou moc krásná." "Vážně jsem to řekl nahlas?" zhrozil se Chris. D.M. se zastavila a podívala na něj. Jeho slova ji vyvedla z míry. Hodně lidí ji řeklo, že je hezká, ale jí to bylo jedno. Ale nikdy ji nikdo neřekl, že je KRÁSNÁ. A z nějakého důvodu jí záleželo na tom, co si o ní Christopher myslí. Věřila mu. Chris zčervenal jako rajče a i D.M. změnila barvu. Chris nevěděl, jak bude D.M. reagovat. Vzpomněl si, co udělala Salemovi. Ale ten byl opravdu dotěrný. D.M. se rychle vzpamatovala. "Pojďme." řekla a znovu vyrazila ke třídě.

"Pane řediteli, to si začala Moonroová!" "Je to pravda, slečno Moonroová?" "Ne, pane řediteli. Ve skutečnosti to bylo úplně jinak. Já jsem s Mairou čekala u bazénu na Patricka, když tu se jakoby odnikud vynořila slečna Safertová. Maira zrovna divoce gestikulovala a málem slečnu Safertovou uhodila. Samozřejmě nechtěně. A ... co to říkám málem? Slečna Safertová byla ještě hodně daleko s Maiřina dosahu. Přesto se ji Maira začala omlouvat. Jenže slečna Safertová na ni začala křičet a nadávat ji. Tak jsem se jí zasatala." Při poslední větě Amy pokrčila rameny. "Začala mě urážet. Řekla o mě, že jsem liliput!" "Opravdu?" "A ne?" Caren znovu začala zuřit a vypadalo to, že po Amy znovu skočí. "Dámy!" okřikl je ředitel a postavil se mezi ně, i když věděl, že riskuje vlastní život. "Už vás má plné zuby. Tohle tady je pořád. Vy dvě a pak slečna Penilová! Uvědomte si, že jste ženy a ty mají být něžné. Nezbývá mi nic jiného, než vás potrestat. Paní profesorka Jaroová potřebuje materiály na středověk. Potřebuje modely středověkého hradu. Každá jeden udělá a zítra mi ho odevzdá." "Ale pane řediteli!!!" vykřikly obě dívky najednou. "A teď, běžte na hodinu!" řekl a sedl si za stůl. "Dveře za sebou zavřete zvenčí, slečno Safertová!" dodal, když Caren otevřela pusu. "Amy, co se zase stalo!" zvolal Patrick, který na Amy čekal před ředitelnou. "Potom ti to povím. Pojď, máme Jaroovou." pokřivila obličej až se Patrick musel usmát. "OK, ale nejdříve ..." Políbil ji. Amy se usmála. "Ale teď už pojď." hnala Patricka do třídy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 rbd-ex-rebelde rbd-ex-rebelde | E-mail | 17. června 2011 v 20:49 | Reagovat

awoj :) tuto poviedky som citala na inom blogu a je suprova prosim napis dalsi diel :-)

2 anahi-princessa anahi-princessa | E-mail | Web | 1. července 2011 v 20:24 | Reagovat

Ahoj :-) prosim napis pokreacko k tej poviedky prosim je krasna! :D
P.S uzastny desing :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama