Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Love or Hate: Kapitola III. Taxi

6. července 2011 v 11:00 | Very |  Love or Hate
A tentokrát si dáme ještě jednu kapitolu k Love or Hate. Jsem zvědavá, jak se vám bude líbit. I Dul1604. Pište názory do komentářů, prosím. Vaše Very.


Kapitola III. Taxi
Náhle se sklonil a přitiskl své rty k mým. Byla jsem překvapená, ale to nebyl ten důvod, proč jsem se nebránila. Proč jsem zavřela oči a vrátila mu jeho polibek. Sama jsem si neuměla vysvětlit své chování. Pak se odtáhl. Nedokázala jsem okamžitě otevřít oči. Možná jsem je přeci jen měla nechat zavřené. uvědomila jsem si, když jsem se mu potom znovu podívala do obličeje. V očích mu tancovaly plamínky smíchu a na rtech měl vítězoslavný úsměv. "Nemiluješ?" Jeho škodolibý tón mě dokonale probral a ve mně se zvedla vlna vzteku. "Ne, nemiluju. A jestli nechceš, abych tě praštila, protože jsi mi dal pusu, pak toho nech. Hele, ale to ty jsi mě políbil! A pak že ty mě nemiluješ!" snažila jsem se vrátit úder, ale nedařilo se mi, protože se hlasitě rozesmál. ,,Len som chcel vedieť ako zareaguješ na moje bozky ale inak k tebe necítim viac nez kamarátstvo.,, povedal Ucker a znova sa mi zahľadel do očí. Aj ja som sa mu dívala do očí na jednej strane som mala strašnú chuť ho pobozkať no na druhej strane som mala chuť mu jednu vlepiť. Ako si mohol dovoliť ma pobozkať a potom povedať že ma len skúšal? Kde berie to právo sa ma vôbec dotknúť. ,,Ty si ma len skúšal ako si to dovoľuješ kde berieš to právo.,, začala som kričať. ,,Ale no ták Dul upokoj sa veď som to nemyslel v zlom ale v dobrom.,, povedal Ucker a stále sa víťazoslávne usmieval. Ten jeho úsmev ma už naozaj štval. ,,Prestaň sa rehotať. Ako si to dovoľuješ.,, povedala som a stále som kričala. ,,Dobre dobre tak inak.,, povedal a začal vysvetlovať. ,,Chcel som len vedieť ako budeš na to reagovať. Nehnevaj sa. Pozri ako keby sa nič nestalo dobře? Ako keby sme sa len stretli a rozprávali zabudnime na to čo sa stalo.,, vysvetloval. Táto myšlienka sa mi páčila. Spadla som do jeho pasce a nechcem aby nad tým rozmýšľal a furt ma tým podpichoval. Ale ja proste na ten jeho úsmev, pohľad, oči a bozky nemôžem zabudnúť a možno ani nechcem. Rýchlo som potriasla hlavou a zbavila sa tých myšlienok. Niesom do Uckera zamilovaná niesom už s tým prestaň Dul nemiluješ ho jasné. Kričala som sama na seba. ,,Haló zem volá Dulce Máriu.,, vytrhol ma zo zamyslenia Ucker a mával mi rukov pred tvárou. ,,Čo?,, povedala som odmerane. ,,Počúvaš ma vôbec?,, spýtal sa Ucker. ,,Ale hej súhlasím zabudneme na to a téma či ma miluješ alebo ja teba bude uzavretá stačí mi ze ma s tým podpichuje Any nieto ešte ty.,, povedala som. ,,Dobre dobre je to uzavretá kapitola.,, povedal Ucker a krásne sa usmial. Neodolala som tiež som sa usmiala. ,,Tak ja idem do sprchy a potom spať.,, povedala som aby som sa vyhla ďalším očným kontaktom. ,,Môžem ísť s tebou?,, spýtal sa Ucker. Prekvapene som na neho vyvalila oči. ,,Čo sa tak na mňa dívaš ja som to myslel vážne.,, povedal a znova sa usmieval. ,,Chceš ísť so mnou spať alebo teraz som nepochopila.,, povedala som a ešte stále som sa s toho šoku spamätávala. ,,Nie chcem ísť k tebe kým mi nepríde taxík.,, povedal napokon. Zas ďalšia skúška alebo čo už toho mám plné zuby. ,,Tak pod ale len kým nepríde taxík som unavená.,, povedala som a varovne zdvihla prst. ,,Dobre dobre.,, povedal Ucker a nasledoval ma až do domu. Keď sme vošli šli sme si sadnúť. ,,Dáš si niečo?,, spýtala som sa so slušnosti. ,,Stací mi jahodový džús.,, povedal a ja som bežala do kuchyne spraviť džús. Keď som ho doniesla hneď ho vypil bol riadne smädný. ,,Chceš ešte?,, spýtala som sa a pozerala naňho keby bol v súťaží kdo najrýchlejšie vypije pohár džús určite by vyhral. ,,Ak by sa dalo.,, povedal a ja som sa znova pobrala do kuchyne pre džús teraz som pre istotu zobrala celú krabičku. ,,Ďakujem.,, povedal po dopytí ďalšieho pohára.

UCKER

Usmieval som sa na ňu kým ona upratovala a poskakovala s jedného miesta na druhé. ,,Niesi hladný?,, vytrhla ma s mojich myšlienok. ,,Aj trocha áno.,, povedal som. ,,Tak ja idem niečo navariť.,, povedala Dul a zmizla niekde v kuchyni. A mňa napadlo že by som jej mohol pomôcť. ,,Idem ti pomôcť.,, povedal som keď som už stál za ňou. Strhla sa asi netušila že som tu.,,Preboha Ucker privedieš mi infarkt.,, povedala a krásne sa usmiala. ,,Prepáč to som nechel.,, povedal som a tiež sa usmial. Spoloćne sme sa najedli. Zistil som že Dul vie úžasne variť. Práve ma niečo napadlo. Veď mi sme ten taxík ešte ani nezavolali. Pri tejto myšlienke som sa zasmial. ,,Na čom sa smeješ?,, spýtala sa ma Dul. ,,Nič len mi práve napadlo že ten taxík sme ani nezavolali.,, povedal som a začal sa rehotať. Dul bola najprv zmätená ale potom sa aj ona začala rehotať. ,,A čo teraz?,, spýtala sa ma cez smiech. "No coby? Zavolám si taxi a pojedu domů." usmál jsem se. "Když myslíš." zdálo se mi, že posmutněla, ale možná za to mohly jen hormony. Od toho polibku jsem byl značně nesvůj. Překvapilo mě, že si toho ještě nevšimla. "Uklidím." zamumlala a zvedla se od stolu. Náhle už neměla tvář rozzářenou kouzelným úsměvem. Byla smutná a působila vyčerpaně. "Pomůžu ti." I já se postavil, ale než jsem stihl cokoli udělat, prudce zvedla ruku a vyděšeně se na mě podívala. Potom, jako kdyby si uvědomila, že reagovala přehnaně, ruku zase stáhla a promluvila: "Ne, ne, díky, udělám to sama. Jsi host." Pokusila se o úsměv, ale moc se jí nevydařil. "To nevadí, udělám to rád." "Ne, ne. Vážně." zamumlala a už mě hnala z kuchyně. Zaraženě jsem se posadil a vytáhl telefon. Objednal jsem si taxi. Mělo dorazit do půl hodiny. Zamyslel jsem se. Proč se neodtáhla? Proč mě neuhodila? Proč mi polibek vrátila? Proč měla zavřené oči? Proč byla zmatená? Proč měla při otázce Miluješ mě na tváři ruměnec? Proč? Proč? Proč? Tyto otázky a spousta jim podobných se mi honily hlavou. A já na ně neznal odpověď. Neznal, ale chtěl znát. Nejlépe hned. Ale věděl jsem, že je to nemožné. Kdybych se jí zeptal, vyzradil bych vše, co k ní cítím a ona by se mi jen vysmála.

DULCE

Nechtěla jsem, aby odjel, ale věděla jsem, že to bude lepší. Uklidit v kuchyni nebylo moc náročné. Slyšela jsem, že Ucker telefonuje. Pečlivě jsem rovnala příbory a talíře do myčky, abych s ním byla už co nejkratší dobu. Neměla jsem v úmyslu podstoupit další z těch jeho zkoušek. Kvůli němu se jednou zblázním! Byla jsem nemotorná a proto mi úklid nějakou dobu trval. "Hotovo." oznámila jsem a vešla do obýváku za Uckerem. Ale hned na to jsem ztišila hlas. Došla jsem až k sedačce, kde byl Ucker uvelebený a opatrně se k němu naklonila. "Christophere?" zašeptala jsem. Nic. Odpovědí mi bylo jen hrobové ticho a Uckerovo pravidelné oddechování. Musela jsem se usmát. Ještě kousíček jsem se sklonila a opatrně, tak, abych ho nevzbudila, mu vtiskla polibek na čelo. Pozdě jsem si uvědomila, že mám rtěnku a na čele mu zůstane otisk. Odtáhla jsem se a kousla se do rtu. Naneštěstí mu rtěnka opravdu zůstala na čele. Zvedla jsem ruku a pomalu začala stírat otisk rtů. Pěkně jsem se zapotila, jak jsem se bála, aby se nevzbudil. Po pěti minutách plných mučivého napětí se mi úspěšně podařilo odstranit rtěnku. Oddechla jsem si a posadila se do křesla naproti němu. Pohodlně jsem se opřela a zadívala se na něj. Uvědomovala jsem si, jak hezkou má tvář a jak mě přitahuje. Ale ani za nic bych si nepřiznala, že by v tom mohlo být i něco víc, než jen přitažlivost mezi mužem a ženou. Uvědomila jsem si, že o Ponchovi jsem takhle nikdy neuvažovala. A jeho jsem milovala, takže Uckera nemiluju. To mě vrátilo zpátky k jeho otázce. Ty mě miluješ? ozvala se mi v hlavě opět jeho otázka. Než jsem měla možnost znovu se nad ní zamyslet, ozvalo se troubení. Taxi!! uvědomila jsem si. Zběžný pohled na spícího Uckera mě utvrdil v mém rozhodnutí. Bylo mi líto ho budit a tak jsem vyběhla před dům. Modlila jsem se, abych později nelitovala. "Je mi líto, ale my už taxi nepotřebujeme." omluvila jsem se řidiči. Ten z toho nebyl nadšený a dokonce si na můj účet i pěkně zanadával, ale mě to bylo jedno. Vrátila jsem se k Uckerovi a vzala deku. Přikryla jsem ho. Neodolala jsem pokušení, vklouzla jsem pod deku vedle něj, opřela se o jeho hrudník a zavřela oči. Jen chviličku. pomyslela jsem si.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Roberta Roberta | 6. července 2011 v 11:23 | Reagovat

krasne rychlo pokračovanie :P

2 Rebels Rebels | 6. července 2011 v 12:29 | Reagovat

nadherne rýchlo pokračko.

3 RBD-Werisek RBD-Werisek | E-mail | Web | 6. července 2011 v 12:58 | Reagovat

krásné :-) ,pokračko co nejrychleji :-D

4 rebelka rebelka | 6. července 2011 v 13:21 | Reagovat

úžasné.. pokračovanie rýchlo...:D

5 Miška Miška | 6. července 2011 v 16:58 | Reagovat

ouu krásne pokračko :D :) rýýchlo :)

6 vondyparasiempre vondyparasiempre | Web | 6. července 2011 v 17:59 | Reagovat

jééééj krááááásne veľmi peknééééééééééééééé prosíííííím pokračko :-)  :-)  :-)  :-)

7 Dulce_6 Dulce_6 | 11. července 2011 v 19:14 | Reagovat

krasne...rychlo pokracko:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama