Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Jak to bylo doopravdy: Část XXXVII.

31. srpna 2011 v 15:30 | Very |  Jak to bylo doopravdy
Dnes Vám přidám ještě pokračování k Jak to bylo doopravdy. Už jsem ji dopsala. Tahle původně jednorázová povídka bude mít čtyřicet částí. Takže tady máte jednu z posledních. Předpokládám, že už konec očekáváte, jelikož Dul se již dozvěděla pravdu. Ale již dost řečí. Užijte si povídku. Vaše Very. Mrkající



ČÁST XXXVII.
Nahnula jsem hlavu na stranu, začala se přibližovat k Rubenovi, který mě se spokojeným úsměvem pozoroval a pak jsem dokončila svůj plán. Úsměv z tváře mi zmizl a nahradil ho pomstychtivý výraz. Nýbrž než si toho mohl Ruben všimnout, rychlostí blesku jsem vyrazila kolenem dopředu a Rubena udeřila do nejcitlivějšího místa. Když se mu podlomily kolena a rukama si chytil rozkrok, spokojeně jsem se usmála. "Víš, 'miláčku', se mnou si NIKDO nebude zahrávat!" oznámila jsem mu už vzteky bez sebe. "Ty jedna mrcho, zbláznila ses?" vypísknul Ruben tak tenkým hláskem, až jsem se málem rozesmála. Jakmile se Ruben narovnal, nedbala jsem na zlost, jež mu sršela z očí a znovu jsem ho kolenem kopla do slabin. "To máš za to, že ničíš pověst mým přátelům. Ucker JE můj přítel." Po druhé ráně se už Ruben svezl na zem. Zvedla jsem nohu a chtěla jsem dát poslední úder, ale nakonec jsem se zastavila. Částečně kvůli zatajenému dechu všech okolo, částečně kvůli výkřiku Any a částečně kvůli sobě. "Zasloužil bys mnohem více, ale nerada bych zavinila tvou impotenci. Měj se, 'zlato'!" zašklebila jsem se na něj a poslala mu ironický vzdušný polibek. Otočila jsem se na podpatku a hned ke mně přiběhla Any. Radostně tleskala. "Dulce, ty jsi mi dala. Já si nejprve opravdu myslela, že ho chceš políbit!" "Fuj, Bože, Any, důvěřuj mi trochu! Myslíš si, že po tom, co jsem slyšela, bych něco takového mohla udělat? I předtím jsem ho brala jen jako kamaráda. Snažila jsem se ignorovat náznaky, že chce něco víc." smála jsem se. "Naštěstí jsi otevřela oči. "Přikývla jsem a trochu posmutněla. "Dulce, ale tohle bylo skvělé. Nic jiného si nezasloužil!" "Myslím, že by si zasloužil mnohem více." "Viděla jsem." Any v očích tancovaly veselé jiskřičky a já si byla jistá, že na tom jsem podobně. Postupně ke mně přicházela spousta známých i neznámých lidí. "Bylo načase, aby mu někdo ukázal, že s lidmi se jen tak nezahrává!" "Konečně někdo pomstil všechny ty ubohé dívky." "Jsem rád, že se mu někdo postavil." "Ukázala jsi mu, co proto. Jsem ti vděčná." Lidé mě poplácávali po zádech a chválili, ale náhle jsem si vzpomněla na něco důležitého. Rozhlédla jsem se po hale. "Any! Nevíš, kde je Christopher? Doufala jsem, že uvidí, že jsem Rubena prokoukla. Mohlo by ho to potěšit." "Měla bys ses mu omluvit." "Ano, i proto ho hledám!" zoufale jsem pohledem hledala jeho kudrnaté vlasy, ale nezahlédla jsem jeho tvář. Náhle Any zvážněla, kousnula se do rtu. "Dul, on to viděl." Usmála jsem se. "To je dobře. Proč se tváříš jako kdybys přišla z pohřbu?" "Dul, když to vypadalo, že ho políbíš… Kdybys ho viděla. Přišel v tu chvíli, kdy jsi Rubena objala kolem krku a nechala si ho, aby tě objal kolem pasu. Zamilovaně ses na něj usmívala. Ucker zůstal stát s otevřenou pusou a v očích měl tolik smutku, až to rvalo srdce. Udiveně a zraněně přihlížel, jak se k němu tiskneš a pak, když se schylovalo k polibku to už nevydržel a odešel. Nejprve couval, pak se prudce otočil na podpatku a vyběhnul z haly." "Ne…!!!" zašeptala jsem zničeně. "Možná už bude ve třídě. Třeba už čeká na začátek natáčení." "Snad." Rozběhla jsem se ke třídě. Any mi byla v patách.

UCKER

Mířil jsem do kavárny, ale cestou mě zaujalo neobvyklé ticho v hale. Pozornost všech přítomných se soustředila na dvě osoby ve středu haly. Nevěnoval bych jim pozornost, kdybych nezahlédl Any, která užasle zírala na rudovlasou dívku tisknoucí se k jednomu ze studentů. A pak mi to došlo. Ta rudovlasá dívka byla Dul a ten student Ruben. Zatrnulo mi. Ne, to není možné! Ne, ona ho určitě prokoukne. Ne, ona ho nenechá zajít tak daleko! Velice pomalu jsem došel ke schodům. Snažil jsem se udržet výkřik, jež se mi dral na rty. Dul se objímala s Rubenem. Zpočátku si něco povídali. Do očí se mi tlačily slzy. Měl jsem pocit, jako kdyby někdo drásal otevřenou ránu. Jako kdyby mě někdo bodl dýkou přímo do srdce. Náhle se začalo schylovat k polibku. To už jsem nevydržel. Nemohl jsem se na ně dívat. Začal jsem couvat a posléze jsem se rychle otočil a spěchal pryč. Věděl jsem, kam mám namířeno. Rozběhl jsem se a běžel do třídy, kde se mělo pokračovat v natáčení.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 rebelka rebelka | 31. srpna 2011 v 16:22 | Reagovat

nádherné, prekrásne, úžasne :D je mi ľúto že tato poviedka už končí, bola najlepšia :-/ no nič hlavne že skončí dobre :D
teším sa na ďalší diel :-)

2 vondy vondy | 31. srpna 2011 v 16:55 | Reagovat

prekrásne, nech tu už je pokračovanie, neviem sa dočkať :-) :-) :-)

3 vondyparasiempre vondyparasiempre | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 16:58 | Reagovat

je to krááááása už sa tešíííím na pokračovanie :-)

4 aanyy54 aanyy54 | 31. srpna 2011 v 17:29 | Reagovat

wau je to úžasné :D nemôžem sa dočkat pokračovania :-D  :-D  :-D  :-D

5 rrebeldee rrebeldee | Web | 31. srpna 2011 v 17:59 | Reagovat

nie Sims nieje rrebeldee...Sims je camaleones-rebelde.blog.cz...rrebeldee je rrebeldee.blog.cz :D

6 rbd-slovakia-world (Kika♥) rbd-slovakia-world (Kika♥) | Web | 31. srpna 2011 v 18:41 | Reagovat

krasne!:D

7 Mušú Mušú | 31. srpna 2011 v 20:10 | Reagovat

Nádhera :) Všetko má svoj koniec, škoda že táto končí,a le príde ešte veľa lepších :)) Dúfam teda :P

8 Paula Paula | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 22:05 | Reagovat

no super len tak ďalej

9 Rebels Rebels | 31. srpna 2011 v 22:35 | Reagovat

Nádherná časť. Je mi ľuto že táto poviedka končí bola super

10 r r | 1. září 2011 v 0:50 | Reagovat

je to super rychlo pokracko prosim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama