Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Dulce a Ucker: Kapitola II. Déšť

21. srpna 2011 v 11:00 | Very |  Dulce a Ucker
Pro dnešek tady pro Vás mám další kapitolu k povídce od Mušú. Jako předchozí díl, i tento již mám samozřejmě přečtený. Opět skvělý. A to fantastické zakončení!!! Tedy fantastické z jedné strany. Protože je to zatraceně napínavé! Nejspíš se zblázním, než bude pokračování a jsem si jistá, že budete stejného názoru. Mušú nám poslala pokračování i přesto, že je nemocná. Má teplotu a bolí ji hlava. Přejme ji, ať se brzy uzdraví. Jsem si jistá, že Vaše komentáře ji podpoří. K uzdravení i ke psaní. Ale dost už řečí. Do komentářů si mimo jiné také napište, prosím, jakou povídku dál. Pokud se mi podaří dostat k počítači a pokud usoudím, že mám do konce prázdnin dost povídek, dám Vám dnes ještě jednu. Na přání. Takže pište, čtěte, posílejte. Užijte si skvělou povídku. Vaše Very. Mrkající



Kapitola II. Déšť
Dulce: Utekala som hore schodmi von z hľadiska pričom som sa neubránila slzám. Skvelé a to som si sľúbila, že kôli Uckerovi nevyroním už ani jednu slzu. Môj make-up bol totálne v troskách. Prečo ma musel Ucker uvidieť? Sadla som si príliš blízko do kelu. Nadávala som sama na seba až kým ma z myšlienok nevytrhli hlasy divákov. "Dulce Mária.. Dulce Mária" ozývalo sa všade dokola. Ucker stále nespieval a ja som nad sebou pocítila žiaru reflektorov. Na chvíľu som zastala aby som sa mohla zorientovať v časopriestore no keď som si toto všetko uvedomila, musela som rozhýbať zdrevenené nohy a pobrať sa preč..
Ucker: Nemohol som zo seba vydať ani hláska. Hrdlo som mal zovreté a srdce mi bilo neskutočnou rýchlosťou. Takmer pri každej myšlienke na Dul sa to stalo. Na túto lásku som nezabudol ani po toľkých rokoch. Kto tvrdí že láska časom odíde a prestane bolieť sa mýli, lebo táto nenaplnená láska k Dul ma každým dňom zabíja. Som ako v ohni ktorý sa nedá uhasiť. Aj teraz som bol v strašnom pomykove. Chcel som sa za ňou rozbehnúť, ale divákov som tam nemohol len tak nechať. Takto sa okrikovalo moje srdce a rozum, ale tie jej uplakané oči, to som nemohol nechať len tak. Čo ak jej niekto ublížil? Táto myšlienka ma veľmi bolela. No keď sa mi už Dul stratila z dohľadu prestal som váhať, vykašľal som sa na celú show a rozbehol sa za jedinou ženou, ktorú milujem..
Dulce: Keď som vyšla von z budovy, kde sa vysielala show v ktorej účinkoval Ucker bola tma a pršalo. Stredne silný dážď sa okamžite postaral o to aby som sa premenila na mokrú bábiku. Márne som sa v daždi snažila nájsť svoje auto a vydať sa na tú predlhú cestu domov, odtiaľto som bývala naozaj veľmi ďaleko..
Ucker: Vybehol som von a pršalo. V daždi som hľadal tú krásu, hľadal som svetlo svojích očí. Teraz keď je Dul tak blízko, nesmiem ju stratiť. V tom som ju uvidel. Bezbranná kráčala po parkovisku a medzi autami zrejme hľadala to svoje.. "DULCE" zakričal som bez rozmýšľania..
Dulce: Kráčala som hore dolu, absolútne zúfala so slzami na tvári, keď som začula ten najkrajší hlas, patril Uckerovi jeho hlas by som spoznala hneď aj po stovkách rokoch. Kričal moje meno. On naozaj prišiel za mnou? Nechcelo sa mi veriť až kým som sa neotočila. Stál tam on, živý a zdravý, z mäsa a kostí len pár metrov odo mňa. Pozerali sme na seba a ani jeden z nás nič nevravel..
Ucker: Stál som pár metrov oproti nej. Bola tak blízko no zároveň tak ďaleko. Nevedel som čo povedať, mal som toho toľko na srdci. No niekedy sú slová zbytočné a tak som sa odhodlal na skutky. Podišiel som k nej a silno no zároveň jemne som ju objal.. obímal som ju, moju Dul, jej vôňa, jej telo.. celá ona v mojom náručí. Bol to ako ten najkrajší sen..
Dulce: Tak krásne ma obímal a ja som sa stále spamätávala z toľkej nádhery. Nič som nechápala ale bolo mi to jedno, hlavne že je pri mne. Chcela som niečo povedať ale zároveň som nechcela pokaziť túto dokonalú chvíľu. Nevadil mi dážď, nevadil mi chlad. Iba sme tam tak stáli v obiatí, keď som zrazu opäť začula ten dokonalý hlas.."Teraz keď ťa tu mám, Ti nedovolím odísť"….
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mirčuska Mirčuska | E-mail | 21. srpna 2011 v 11:49 | Reagovat

Vááááááá.. Nádhera.. Rýchlo pokračovanie :-)

2 Dul 293 Dul 293 | 21. srpna 2011 v 11:58 | Reagovat

Krásna poviedka  a rýchlo pokračovanie :-). A pokračovanie k poviedke RBD ta poviedka je úžasná :)

3 rebelka rebelka | 21. srpna 2011 v 12:01 | Reagovat

nádherne.. neviem sa dočkař pokračovania... :D Pokračovanie k RBD prosím.. :-)

4 Mušú Mušú | 21. srpna 2011 v 12:27 | Reagovat

Som rada že sa vám páči :) a ja by osm chcela pokračovanie k Amor.. :)

5 vondyparasiempre vondyparasiempre | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 16:37 | Reagovat

jééééj stráááášne kraáááááásne prosííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííímpokračovanie :-)

6 vondyparasiempre vondyparasiempre | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 16:38 | Reagovat

pokračovanie

[5]:

7 Paula Paula | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 17:38 | Reagovat

nádherné ... rýchlo pokračovanie :D

8 Rebels Rebels | 21. srpna 2011 v 20:11 | Reagovat

Nádherné rýchlo pokračko :D :D

9 Rebels Rebels | 21. srpna 2011 v 22:34 | Reagovat

Ešte som zabudla pokračovanie ku Amor alebo k Dule Maria

10 Erika Erika | 25. srpna 2011 v 13:17 | Reagovat

no krásne . :) teím sa na dalšiu časť :)) :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama