Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

D.M. a Chris: Kapitola VI. Noví spolužáci

23. srpna 2011 v 17:00 | Very |  DM a Chris
Tady máte pokračování k povídce D.M. a Chris. Doufám, že se Vám bude líbit. Jsem zvědavá na Vaše názory, nezapomeňte mi tedy, prosím, psát komentáře. Užijte si příběh. Vaše Very. Mrkající



Kapitola VI. Noví spolužáci
D.M. okamžitě padla do peřin, chytila se za břicho a začala hlasitě naříkat. "Takhle vzlyká celou dobu." zalhal Chris a tvářil se nešťastně. Doktorka se chápavě usmála. "Zdá se, že se o ni bojíte. Je to vaše přítelkyně?" Chris zrudl a D.M. se začala smát a proto raději zabořila tvář do polštáře. "Ne, jen kamarádka. Myslím, že má křeče." "Dobře, tak se na to podíváme. Je mi to líto, mladý muži, ale musím vás požádat, abyste odešel." Chris přikývl. "Měj se. A uzdrav se." rozloučil se s D.M. "Nashledanou." "Nashledanou." odvětila doktorka a popošla k posteli D.M.

"Konečně, pane McIntery, už jsem myslel, že se neukážete." "To bych si nedovolil, pane profesore. Jen jsem trochu zabloudil." Chris se původně chtěl na cestu zeptat D.M., ale zapomněl na to. Pak potkal Caren. Pamatoval si její jméno, protože právě ona zavinila problém D.M. "Ahoj, drahoušku, hledáš něco?" pokoušela se okouzlit ho. Chris věděl, že pokud se co nejdříve nedostane do přijímací místnosti, zavaří si. Ale hnusilo se mu, žádat Caren o pomoc. Jenže k jeho smůle neměl jinou možnost. "Mohla bys mi, prosím poradit, kudy se dostanu do přijímací místnosti?" zeptal se odměřeně. "Hm, mohla, náhodou tam zrovna jdu. Ale víš, co by mě zajímalo, drahoušku? Co kdybychom si večer někam vyšli?" "Hm, a víš co by zajímalo mě? Jestli ti není trapné balit někoho, kdo o tebe nemá zájem. Jsi tak zoufalá?" Caren se nafoukla zlostí. "Abys se z té své D.M. nezbláznil, z čůzy." Chris ji nevyvracel její mylnou domněnku o něm a D.M. Caren nasupeně vykročila pryč. Naštěstí před tím prozradila, že i ona jde do přijímací místnosti a tak ji Chris následoval. A proto teď byl tady. "Pane McIntery, posaďte se. Tady." Grivelman ukázal na jednu ze tří sedaček. Již na ní seděli další dva studenti. "A vy, Safertová, si sedněte sem." ukázal na dalí sedačku. I tam již seděl jeden žák. "Proč jsme tady? Vy tři, Christopher McIntery, Rebeca Sadelstonová a Frederic Shiler jste noví žáci pátého ročníku. Pan McIntery se už dnes zúčastnil vyučování. Aby jste se lépe začlenili do kolektivu a zvykli si na režim této školy, budou vám pomáhat. Caren Safertová, Penilová a Richard Sovelos. Slečna Penilová dnes není přítomna, protože se jí náhle udělalo nevolno. Mimochodem, jak se jí daří?" obrátil se profesor ke Chrisovi. "Nijak dobře. Dostala křeče." "To mě mrzí. Ale to je teď vedlejší. Sovelos bude pomáhat Sadelstonové, Penilová Shilerovi a Safertová McInterymu." Chris měl chuť začít křičet. Nechtěl, aby mu pomáhala zrovna Caren. Uvítal by, kdyby se jeho pomocnicí stala D.M. "Všichni chodíte do stejné třídy. Proto teď běžte na vyučování. Po vyučování bych vás poprosil, abyste své "svěřence" provedli po škole. Sovelosi, mohl byste se, prosím, pro dnešek ujmout i pana Shilera?" "Ano, pane profesore. Postarám se o to." "Výborně, teď už běžte do třídy. Nashledanou." "Nashledanou." poslušně odvětili všichni žáci a vydali se do třídy. Zdálo se, že Rebeca Sadelstonová je nervózní a dost vystrašená. Chris k ní přistoupil. "Ahoj, jsem Chris." "Rebeca." zamumlala v odpověď a ustrašeně na něj pohlédla. Chris si s ní začal povídat a po chvíli se mu podařilo rozehnat její rozpaky a strach. Postupně se k nim přidali i Frederic, který se představil jako Freddy, a také Richard. Jen Caren se povýšeně nesla před nimi. Jako kdyby si o sobě myslela, že je královna za Sáby. Všichni čtyři se jí museli smát. Ani si neuvědomili, že se z nich pomalu, ale jistě, stávají dobří přátelé.

"Myslím, že jste jen něco špatného snědla, slečno Penilová." ukončila svou prohlídku doktorka. "Ano, i já si to myslím." "Myslím, že když dnes budete jíst jen pečivo a pít černý čaj, brzy to přejde." "Dobře." přikývla D.M. a vyčerpaně se svalila zpátky do peřin. "Zůstaňte v posteli a pokud to nebude opravdu nutné, nevycházejte z ní. Dostatek odpočinku a tekutin by vše mělo napravit." "Děkuji." zamumlala D.M., zavřela oči a předstírala spánek. Slyšela, jak se dveře za doktorkou zavřely. A pak také hlasy na chodbě. Doktorka nejspíše potkala profesora Grivelmana a právě mu sdělovala její stav. Ozvalo se zaklepání. "Dále." zachraptěla a nasadila trpitelský výraz. "Jak se cítíte, Penilová." "Nijak zvlášť." odvětila D.M. "Pro dnešek vás omluvím na hodinách, ale doufám, že zítra již budete v pořádku." "Taky doufám." "Dobře, teď spěte." D.M. přikývla, počkala, až se za profesorem zavřely dveře a pak se na posteli posadila a zhluboka si oddychla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dul 293 Dul 293 | 23. srpna 2011 v 17:18 | Reagovat

super :-) pokračovanie rýchlo :-)

2 rebelka rebelka | 23. srpna 2011 v 17:27 | Reagovat

nádherné, neviem sa dočkať pokračovania.. :-D

3 Rebels Rebels | 23. srpna 2011 v 21:43 | Reagovat

Nádherné rýchlo pokračko :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama