Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Love or Hate: Kapitola X. Koncert

10. září 2011 v 16:00 | Very |  Love or Hate
Pro dnešek si dáme pokračování k povídce Love or Hate. Byly jsme s Dul1604 dohodnuty, že ho uveřejníme právě dnes a kvůli mé zapomnětlivosti, jsem málem nedopsala kapitolu. Možná za to ani tak nemůže zapomnětlivost, jako nedostatek volného času. Určitě jste si všimly, že včera nebyly přednastavené epizody ReBelde. Přidala jsem je později, protože jsem je přes týden nestihla přichystat. Ale zpět k povídce. Tady máte další kapitolu, tentokráte s názvem Koncert. Doufáme, že se Vám bude líbit. Nezapomeňte, prosím, psát komentáře. Vaše Very. Mrkající



Kapitola X. Koncert
Zavřela jsem oči a náhle se celou místnosti ozval hrozivý řev telefonu. Rychle jsem otevřela oči. Ucker se již odtáhnul. Rozpačitě jsem zalovila v kapse u kalhot. "Prosím?" zašeptala jsem, protože jsem měla v krku knedlík. "Ahoj Dulce, tady May. Zlato, volám protože mi Pedro právě sdělil, že nás zítra čeká koncert. Dobročinný. On na to zapomněl. Chápeš to? Jednoduše nám to říká den předem. Proto zítra ceý den zkoušíme. Kostýmy jsou prý již připraveny. A večer v devět hodin…" "May, zadrž. Nemůžeme zítra zkoušet, ani nic podobného, točíme Rebelde. Na to Pedro zapomněl?" "Ne, samozřejmě, že ne. Všichni už vše ví, jenom RBD ne. Ale proč by mělo, vždyť oni je zpívají. Zítra je natáčení se členy RBD zrušeno." oznámila mi May rozhořčeně. "Aha… Ostatní už to ví? Ne, ještě musím zavolat Uckerovi a Any." "Já-já mu to zavolám." "Vážně? Díky, alespoň něco. Dobře, zítra v děvet je koncert. A zkouší se od osmi." Ještě mi sdělila adresu a potom se rozloučila. "Uckere, volala mi May, že… Uckere? Chrisi, jsi tady?" zavolala jsem, jelikož jsem zjistila, že Ucker v kuchyni již není. Vyšla jsem na chodbu. "Chrisi?!" Srdce mi bušilo jako splašené. Odešel by bez rozloučení? A proč by tak rychle zmizel. Konečně jsem ho našla. Stál u dveří a čekal. "Chrisi, co tady děláš?" Tak se mi ulevilo, že bych se mu nejraději vrhla do náruče. "Čekám, abych se s tebou mohl rozloučit. Tu zmrzlinu necháme na jindy. Ahoj." zamumlal, otevřel dveře a chtěl odejít. Spěšně jsem se rozběhla ke dveřím. "Počkej!" Chytila jsem ho za rameno. Otočil se zpátky ke mně. "Copak je, Dul?" "Jen… Volala May, zítra se nenatáčí. Večer budeme mít koncert. Od osmi se na něj szkouší…" sypala jsem ze sebe, dokud jsem mu vše nevypověděla. "Dobře." přikývnul, "Uvidíme se tam." Chvíli zaváhal, ale potom mi dal pusu na tvář. "Ahoj." "Ahoj." usmála jsem se na něj. Ani jsem se nenadála a Ucker už byl pryč. Bola som sklamaná že Ucker odišiel. Počítala som s tým že tu prespí. A čo si si myslela? Že tu s tebou ostane? Že bude spať s tebou v jednej posteli aby si ho ti hlúpa naivná mohla celý čas obímať? Načo to zas myslíš Dulce Mária? Okamžite s tým prestaň!!!! Rozkázala som si. Aby som sa zbavila týchto myšlienok ktoré zas smerovali ku Christopherovi sadla som si pred telku. Pustila som si niaku drámu a pri tej aj zaspala.
Ráno ma zobudil telefón. "Áno?" spýtala som sa s nudeným hlasom do telefónu. "Ahoj Dul urýchlene príď do štúdia kde skúšame." povedala mi Any do telefónu. "Dobre Any. Musím sa ale najprv dať do poriadku." povedala som a zívla si. "Tak dobre ale pohni si." dodala rozlúčily sme sa a zložily. Keď som zložila mobil som zahodila a zababušila sa späť do perín.
Tentoraz som sa zobudila na zvonenie. "Sakra zaspala som." zanadávala som a potom som šla rýchlo otvoriť. Bola som strapatá,neumytá a úplne bez života. Keď som otvorila dvere len som zarazene čumela na osobu za nimi. "Ahoj." povedal mi kúzelny hlas. "A-AA-aa-AA." preboha Dul spamätaj sa. Povedala som si keď som začala koktať. "A-A-Ahoj." dostala som napokon so seba. "Nepozveš ma dnu?" spýtal sa so širokým úsmevom. "Jasne poď ďalej." povedala som a otvorila Uckerovi dvere tak aby mohol prejsť do mojej obývačky. "Dáš si niečo? Džús alebo raňajky?" spýtala som sa ho. "Áno vlastne som ti priniesol čerstvé rožky a maslo." povedal mi Ucker zodvihol ruku aj s taškou kde boli potraviny. Nádherne sa pritom usmieval. "Povedal som Any a ostatným že prídeme trocha neskôr." povedal mi. "Aha. Dobre aspoň sa vkľude najeme." povedala som s úsmevom. "Idem sa dať trocha dokopy." oznámila som mu nervózne. "Dobre ja zatiaľ spravím raňajky." oznámil zase on mne. Ale nie nervózne s úsmevom. Ešte raz som sa na neho usmiala a stratila som sa na poschodí smerom ku kúpeľni. Rýchlo ako ešte nikdy som si umyla zuby,osprchovala sa a obliekla sa. Potom som už bola pripravená oslniť Uckera. Zase tie pochmúrne myšlienky vážne by som mala ísť na niake liečenie. Vybehla som s kúpeľne a šla do kuchyne. Keď som prišla znova som zarazene zastala. V strede kuchyne bol môj veľmi malý a skromný stôl. No teraz nebol skromný bolo na ňom plno jedla. Ucker sedel vedľa neho opretý a díval sa na mňa s tým najkrajším úsmevom na svete. Nemohla som odolať tiež som sa na neho usmiala. "Nech sa páči." povedal odsunul mi stoličku aby som si sadla. Prospela som mu. S úsmevom som k nemu zamierila a sadla si na stoličku ktorú my odsunul. Keď som už sedela, posadil sa oproti mne. Behom raňajok prebehlo len niekoľko menších rozhovor o RBD, natáčaní a stále len práci. Potom sme sa spoločne pustili do umývania riadu. Ucker namietal že to spraví sám ale ja som ho presvedčila že nám to bude kratšie trvať keď ja budem utierať a on umývať. Po umývaní sme sa pobrali do štúdia. Všetci tam už samozrejme boly a mali za sebou niekoľko skúšok. "No konečne ste dorazily." povedal nám Chris na privítanie so širokým úsmevom. Tiež sme sa na neho usmialy a začali skúšať so všetkými ostatnými. Celý deň sme len skúšaly a skúšaly. Pedro nám nedal ani len nadýchnuť sa. Pred koncertom sme maly ešte jednu skúšku na pódium. Potom sa do nás už pustily maskéry, fotografy, paparazzi a všetci tý ľudia s televízie a showbiznisu. Po pol hodine únavných rozhovor a líčenia sme konečne vystúpily. Prvá pesnička bola Rebelde. Koncert šiel veĺmi dobre fanúšikovia boly úžasný, my tiež a pesničky sme celkom zvládaly. Bola som rada,že konečne stojím na pódiu a spievam. Nasledovala pesnička Este Corazón. Ja som bola na jednom konci pódia a Ucker na druhom. Ako som spievala približovala som sa k nemu. Keď začal on spievať tiež sa začal približovať. Počkala som na neho v strede pódia keď prišiel doširoka sme sa usmialy a preplietli si prsty kdesi pri bokoch. Telom mi znova prešiel ten elektrický šok ako zakaždým keď sa ma dotkne. Veľkú námahu som vkladala do toho aby som nezabudla na ľudí ktorý boli pred nami a na mikrofón ktorý som držala v ruke ba na pesničku a slová ktoré by som mala spievať. Keď sme už spievaly obaja usmiavali sme sa na seba a držaly sa za ruky. Bola to magická chvíľa aj keď sme boly na pódium a všetko to tu bolo magické. Keď sme dospievali náš duet a začalo sa spievať Este Corazón chcela som ísť ďalej a tancovať. No Ucker ma nepustil. Namiesto toho si ma k sebe pritiahol dotýkali sme sa jeden druhého a tváre sme maly tak blízko že stačilo len kúsok a naše nosy by sa dotýkaly. Chvíľku sme sa na seba pozerali no potom ma Ucker z ničoho nič pobozkal. Pritískal mi svoje mäkké a sladké pery na tie moje. Vášnivo som mu ich opätovala. Bolo to také krásne zabudla som kde sme, zabudla som že sme na pódiu a maly by sme spievať. Keď sme sa od seba odtiahly usmialy sme sa na seba. Stálo ma to veľa námahy lebo som bola v šoku ale niako som to zahrala naši kolegovia a fanúšikovia nesmú zistiť že som šokovaná. Potom sme už obaja začali spievať. Počas celej pesničky ma Ucker obýmal, bozkával na lícia a choval sa ku mne krásne. Držaly sme sa za ruku. Raz sme spravily také gesto na ktorom by sa každý zasmial. Ucker ma držal za ruku aj ja jeho. Uprene sme sa s úsmevmy dívali jeden druhému do tváre. No Ucker ma potom pustil a ja som ostala v šoku. Nechcem aby ma pustil. Tak som ho znova chytila no on sa pohol a zas som ho chcela chytiť takto som blúdila rukou po jeho a bolo to komické. Napokon ma znova chytil za ruku a lišiacky sa na mňa usmial. Chcela by som vedieť ako to vnímaly naši fanúšikovia. Ostatné pesničky už ubehli rýchlo. Po koncerte sme sa rozlúčily a so širokými úsmevmy sme sa pobrali do šatne. Každý do své. Každý, až na mě. Nedalo mi to a trochu nasupeně jsem chtěla následovat Uckera. Co si o sebě sakra myslí? Že mě může políbit, kdy se mu zachce a pak si jen tak zvesela odejít a nic mi nevysvětlit. Tak to ne, můj milej zlatej, žádné takové! Tohle si pěkně zodpovíš! "Dulce! Posloucháš mě vůbec?" Potřásla jsem hlavou. "Promiň, Any, ne. Musím něco zařídit." zamumlala jsem a vyrazila uskutečnit svůj plán. Bez zaklepání jsem vrazila do šatny svého kolegy. Ucker si zrovna natahoval tričko. Překvapeně se otočil ke dveřím, které jsem s prásknutím zavřela, ale než se stihl zeptat, co tady dělám, nebo říct cokoli jiného, spustila jsem: "Co to bylo?!" Nechápavě se na mě díval. "Tohle nemám v popisu práce." vřískala jsem. "O čem to mluvíš?" popošel ke mně, ale rozumně mezi námi nechal určitou vzdálenost. Musím nahánět strach, když jsem rozzuřená… pomyslela jsem si spokojeně. "Už toho mám plné zuby! Co si krucinál myslíš? Že mě můžeš políbit, kdy se ti zachce? Já nejsem žádná tvoje hračka! Žádná líbací panna! Snad stačí jedna pusa na koncertě, proč jsi mi dal ještě jednu při Este corazon?" křičela jsem po něm a mu se na tváři začalo zračit pochopení. Lhostejně pokrčil rameny a odvrátil se. "Nebránila ses." Vztekle jsem ho oběhla, chytila za ramena a pokračovala jsem v ohlušujícím vřískotu. "Nebránila? Měla jsem ti tam způsobit scénu? To by se ti líbilo?" Zamyslel se a pak se na mě tázavě podíval. "Proč ses usmála? Líbilo se ti to!" obvinil mě s přimhouřenýma očima. "Cože?! Ty řešíš, proč jsem se usmála? Jsem herečka, prokrista! Nedala jsem najevo, že to ve scénáři nebylo. A neodbočuj od tématu! Proč jsi to udělal?" vedla jsem si svou. "Vrátila jsi mi ho, takže já můžu mít úplně stejnou otázku, naše krásná Dulce!" Už i on po mě začal křičet. To, co řekl, byl fakt. Nepopiratelný fakt. "Líbilo se ti to?" "Ne!" "Ne?" zvedl obočí a potom…
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mušú Mušú | 10. září 2011 v 17:10 | Reagovat

Ouu pokračko rýchlo :))

2 camaleones-rebelde camaleones-rebelde | Web | 10. září 2011 v 17:15 | Reagovat

Ahoj :) na mojom blogu sa skončila neohlásená kontrola SB...pozri sa ako si dopadla tu: http://camaleones-rebelde.blog.cz/1109/vyhodnotenie-neohlasenej-kontroly-sb

3 Dulce_6 Dulce_6 | 10. září 2011 v 17:16 | Reagovat

ja vas dorazim zase steto ukoncili v tom najlepsom....krasnee..rychlo pokracko lebo sa zlaznim :D

4 Paula Paula | E-mail | Web | 10. září 2011 v 21:01 | Reagovat

a potom ... pobozkal ma?niekto vošiel?sakra skočili ste v tom naj!! :D :D

5 RBD-Werisek RBD-Werisek | E-mail | Web | 11. září 2011 v 1:00 | Reagovat

úžasné :-) rychle pokračko

6 rebelka rebelka | 11. září 2011 v 11:52 | Reagovat

Koniec v tom najlepšom, zase :D čo bolo potom? rýchlo pokračovanie! :D

7 robertita96 robertita96 | 29. září 2011 v 2:36 | Reagovat

sakra ja sa asi zblaznim to nie je mozne jakto zase ste to skoncili v tom najlepsiem a najnapinavejsom co ? co sa stalo ???? prosim rychlo pokracko ne sa dostanem do blazinca

8 Ivi Ivi | 29. listopadu 2011 v 0:38 | Reagovat

pokrááááčko, už se nemůžu dočkat :D

9 robertita96 robertita96 | 4. prosince 2011 v 20:38 | Reagovat

[4]: no sor by som brala to prve ze sa pobozkaju to by bolo krajsie

10 Niki Niki | 4. června 2012 v 19:38 | Reagovat

Krásná povídka, doufám, že se ještě dočkáme pokračování :)

11 Annie Annie | 4. července 2012 v 22:45 | Reagovat

Prosím pokrááááčko :) Je to nádherná povídka, jedna z nejlepších :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama