Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Já a on: Kapitola VII. Večeře

27. září 2011 v 21:15 | Very |  Já a on
Po týdenní pauze přidávám další články. Omlouvám se, že žádné nebyly, ale už na začátku září (tuším) jsem Vás upozorňovala, že nebudu stíhat. Nechci Vám dávat stále dokola tytéž povídky (musím Vás přeci trochu potrápit a ponapínat). Ke všemu jsem nestíhala a to je teprve září. Od října mi do toho všeho začínají ještě kroužky, takže to už vůbec nic nezaručuji. Ale vy mi to určitě odpustíte. Zítra je v ČR svátek - sv. Václav - takže se mi možná podaří připravit nějaké články dopředu. Uvidíme.

Avšak zpět k povídce. Dnes si přidáme pokračování k povídce Mii-Anahi Já a on. I tato část je krásná. A jsem si jistá, že i tentokráte se nebudete moct dočkat pokračování. Užijte si povídku, hezký večer. Vaše Very. Mrkající


JA A ON
Kapitola 7: Večera
Akosi sa nám podarilo stretnúť všetkým na parkovisku. "Ahoj záhadná žena!" pozdravili ma Mai a Dul. "Ako prosím?" spýtala som sa nechápavo. "Ty si dnes nepozerala televízor, internet a ani noviny?" opýtali sa ma. "Nie, nemala som čas." odpovedala som. "Hlavnou témou dňa bola záhadná žena, ktorá bola s Uckerom včera na plese v ohnivej extravagantnej róbe. Inak bola si veľmi očarujúca." vysvetlil Poncho. "Vyzerali ste spolu dokonale." dodal Chris. "Ďakujem vám." povedala som im a začala sa červenať. Ešte, že sme boli v šere a nebolo to vidieť. Potom sme vošli do reštaurácie, kde nás zaviedli do salónika. Objednali sme si večeru a víno, ktoré všetci milujeme. Rozprávali sme sa o všetkom možnom (súkromí, našej terajšej práci, fanúšikoch). Popritom sme sa najedli a keď čašník prišiel po taniere, tak sme ho poprosili o niekoľko fliaš vína (veď nás je šesť) a dohodli sa, že ak budeme niečo chcieť, tak prídeme za ním. "Any, ešte si nám dopodrobna nepovedala o tých prekvapeniach na narodeniny." vyhŕkla zo seba Dul. "Rýchlo Any povedz nám to!" pridala sa k nej aj Mai. Rozpovedala som im to celé a mali ste ich vidieť ako sa tvárili. "Prišla si už na to kto je ten "známy neznámy"?" vypytovali sa ďalej. "Áno, dnes ráno som si to všetko spojila." priznala som sa. "Rýchlo nám to povedz!" zazerali na mňa tie dve. "To je tá chvíľa!" pomyslela som si a chytila Christophera za ruku a nežne som ho pobozkala na pery. Mai a Dul ostali riadne zarazené, ale Poncho a Chris nie. "Vy dvaja ste to vedeli!" obvinila som Chrisa a Poncha. "Miláčik, potreboval som spolupáchateľov, aby sa mi to všetko v to ráno podarilo. Tak som sa musel priznať." začal ich hájiť Christopher a chytil ma okolo pásu a pritiahol k sebe. "Ako to že ste spolu? No dobre chodili ste spolu, ale to skončilo pred niekoľkými rokmi. Odvtedy ste sa prezentovali ako skvelí priatelia až súrodenci. Ako to teraz urobíte?" komentovali a pýtali sa jeden cez druhého. "No viete ja som sa pretvaroval celé tie roky len, aby som mohol byť čo najbližšie pri Anahí. Ani netušíte aké to bolo ťažké byť tak blízko a zároveň tak ďaleko. Dokonca po rozpade RBD som sa aj odsťahoval z Mexica len aby som zabudol, no nepodarilo sa mi to." rozpovedalo moje zlatko. "A ty Any?" opýtala sa Dul. "No musela som si to priznať včera v noci. Ale to, že ho nemám rada len ako priateľa, či brata som zistila po rozpade RBD. Nestretávali sme sa dennodenne a mne neskutočne chýbal." povedala som im celú pravdu. To prekvapilo aj Christophera. "Ako tak počúvam, tak to ste sa riadne potrápili po tie roky." skonštatoval Chris. "Chceme si to zatiaľ nechať pre seba aspoň nejaký čas, ale museli sme to niekomu povedať. Veď viete aká som." povedala som im a uškrnula sa. "Áno, my vieme aké ťažké je byť tebou!" povedala so smiechom Dul, ku ktorej sme sa pridali všetci. Tak dobre sme sa bavili, že sme si ani nevšimli koľko je hodín. Prišiel k nám prevádzkar reštaurácie, že by už chceli zavrieť. Keď sme prišli na to koľko je hodín, tak sme zistili, že už pred hodinou mali zatvoriť. Ospravedlnili sme sa mu a poprosili o to aby nám zavolal dva taxíky. Boli sme síce autami, ale nakoniec sme si všetci dali víno. "Pred reštauráciou vás čaká limuzína, ktorá vás porozváža domov." oznámil nám. "Limuzína?" spýtali sme sa naraz. "Takto spolu som vás nevidel už riadne dlho a tak som vám zabezpečil odvoz." povedal nám. Poďakovali sme sa mu a odišli domov. Potom, čo som si už ľahla do postele, tak mi zapípal mobil. Prišla mi hlasová správa od Christophera. "Milujem ťa a nikdy neprestanem!" nahral svojim krásnym hlasom. Na to som mu poslala ja správu s mojou fotkou ako mu posielam pusu s textom: "Aj ja Ťa nadovšetko milujem!" Potom som si ľahla a zaspala som.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 aanyy54 aanyy54 | 29. září 2011 v 21:13 | Reagovat

nádherná :D  :D  :D teším sa na další diel :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama