Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

El amor lo puede todo: Kapitola VI.

23. ledna 2012 v 18:00 | Very |  El amor lo puede todo
A jako poslední dnešní článek jsme Vám s Dadushou Dulce napsaly pokračování k povídce El amor lo puede todo. Nebudu Vám lhát, zatím jsem ještě nestihla přednastavit články a teď už bych se měla jít učit, ale doufám, že mi zbyde ještě trocha času později. Tak tady je pokračování. Těšíme se na Vaše komentáře a doufáme, že se Vám povídka bude líbit. Vaše Very. Mrkající



Kapitola VI.
"Dobrou chuť, May." popřála jsem kamarádce pozdě odpoledne. May si pochutnávala na porci nelákavě vypadajícího zeleninového salátu. "Díky." usmála se na mě, "Chceš ochutnat?" "Ne!" začala jsem se vehementně bránit, "Momentálně bych si dala raději něco sladkého." "Nemohu sloužit. Držím dietu. Dnes jsem málem nedopnula kostým!" prozradila mi. "Bože, May, jsi nádherná, štíhlá. Klidně můžeš trochu přibrat." pokárala jsem jí, "Dávej si pozor, aby se z tebe nestala anorektička." "Neboj, nestane." zakroutila hlavou. Pak se přestala zabývat salátem a zadívala se do neznáma. "Chudák…" řekla procítěně. "Prosím? O čem to mluvíš?" zeptala jsem se nechápavě. "O Any." "Copak se jí stalo?" vyzvídala jsem. "Pohádala se s Uckerem." Usmála jsem se. "Ale to já přece vím. Byla jsem u toho, dalo by se říct." "Vypadáš, jako kdyby ti to nevadilo?" "Cože? May, neříkej pitomosti. Byla to jen jedna hádka, za chvíli se k sobě zase budou pučit a udobří se." zakoulela jsem očima a ukradla May z talíře jedno malé rajčátko. "Neudobří. Rozešli se." nesouhlasila May. Zakuckala jsem se. "Co?" vykřikla jsem zatímco jsem kašlala. May se zarazila. "Ajaj, slíbila jsem jí, že to nikomu neřeknu." "Nie, May, to myslíš vážne?" zvolala som. May na mňa previnilo pozrela. "Prosím ťa, Dul, nehovor im- najmä Any- že o tom vieš. Vieš, určite by jej nepadlo vhod, že o tom vieš." "Chápem," zamrmlala som. "Je mi to ľúto. Nie je to náhoda, že sme sa obe rozišli v tom istom čase?" "Čože?" tentoraz sa zakuckala May. "Ty si sa rozišla s Ponchom?" A teraz som si uvedomila, že May nebola pri tej srdcervúcej scéne, keď sme sa pohádali pred celým štábom. Vyrozprávala som jej teda celú story. "Najhoršie ale je," líčila som jej, "že si myslel, že som ho podviedla s Uckerom. Ešte dobre, že sme sa rozišli, lebo by si začal s Any a neviem, akoby toto celé dopadlo..." "Ale nepodviedla si ho, že nie?" "May!" ohradila som sa. "Ako si môžeš niečo také myslieť?" "Prepáč, len som sa tak zamyslela. No," veselo prehodila, "ale teraz máš možnosť začať si niečo nové!" Pokrútila som hlavou. "Ešte je príliš skoro, je to veľmi čerstvé. Radšej prezraď ty, čo s Eduardom?" "Ale," May prehodila rukou, akože sa nič nedeje, no videla som, že horí od vzrušenia. "Dnes ma pozval na večeru do takej nóbl reštaurácie..." "Čo si oblečieš?" vybafla som na ňu. "Vieš, Dul.... Myslela jsem si, že bys mi půjčila…" začala s popisem oblečení. "Samozřejmě." přikývla jsem s úsměvem, když skončila. "Prozraď mi, May, jak moc je to vážné?" "Ale Dul! Vždyť jsme teprve na začátku! A kdoví, jestli tenhle křehoučký vztah vydrží příští tři měsíce." "Pročpak?" "Zapomněla jsi? Příští týden odjíždíme na turné po Mexicu." připomněla mi May. Kousnula jsem se do rtu. "Máš pravdu. Nějak mi to vyletělo z hlavy." přiznala jsem. "Na co poslední dobou myslíš, Dulce naše krásná…" kroutila May hlavou.

"Jsem rád, Dulce, že ses poučila a dnes text umíš dokonale. Protože, promiň mi, ale před týdnem… Ten výkon co jsi tady předvedla." "Ano, Pedro, já vím. Ale vždyť víš, proč to tak bylo. Mohl by ses k tomu přestat vracet?" usmála jsem se. "Mohl, ale strašně se mi líbí, jak se červenáš." rozesmál se Pedro. Pak se obrátil k ostatním. "Den nám pomalu končí a my musíme natočit ještě alespoň část dalšího dílu, jelikož naše skupina RBD tady příští měsíce nebude. Proto tou dobou budeme točit scény bez nich. Dnes tedy natočíme společné a jejich scény, abychom měli alespoň nějaké záběry a nedoháněli to na poslední chvíli. Už tak to natáčení značně pozdrží." Všetci prikývli. "Fajn. Any, Ucker?" otočil sa na nich. Pozrela som sa na Uckera, zatváril sa namrzene. "Nie je mi príliš dobre..." Pedro si vzdychol. "Fajn, ale scéna je už pripravená. Preskočíme teda pár častí..." Zalistoval v scenári. "Fajn. Any, Poncho. Tu to máte, naučte sa to, dávam vám polhodinku, čo sa nenaučíte, zaimprovizujete. Vy ostatní si zatiaľ pozriete scénu z kaviarne. V poriadku? Dobre, idem si urobiť kávu. Ucker, nechceš...?" "Nie, už je mi lepšie, ďakujem." Podišla som bližšie k nemu. "Viem, že ma do toho nič nie je, ale ty a Any..." "Rozišli sme sa," otrávene prehodil. "Ale prečo?" zahryzla som si do pery. Nemala by som byť taká vtieravá. "Povedal som jej, že ju nemilujem, ona na mňa kričala samé hlúposti a potom... Upokojila sa a v pokoji sme si to vydiskutovali. Dohodli sme sa, že takto to bude najlepšie." "Aha," povedala som. "No... mrzí ma to." "Nemá ťa prečo," zareagoval. "Je to takto lepšie." "Naozaj? Lebo sa nezdá, že spolu vychádzate nejako dobre," vytresla som. V duchu som na seba poriadne kričala. Prečo toľko táram. Obrátil sa na mňa. "A ako vychádzaš ty s Ponchom?" "To je iné," hlesla som. "Nie je. Všetko potrebuje svoj čas. Aj toto." Pozrel sa na mňa. "Neučíš sa?" Usmiala som sa. "Poviem ti to aj odzadu. Som perfektné naučená." "Naozaj?" zasmial sa. "Tak mi to teda odzadu povedz." Jemně jsem ho uhodila do ramene. "Samé vtípky, že? A ty mi budeš tvrdit, že ti je špatně." Teatrálně se chytil za břicho a zasténal: "Auuu, to je bolest." Rozesmála jsem se. "Nesměj se, pomož mi." zašklebil se. "Jak? Nejsem doktorka." Nemohla jsem se přestat smát. "To je dobře. Mohla bys nás všechny zabít!" "Tebou bych začala." ukázala jsem na něj. Přestal předstírat a narovnal se. "To je mi tedy přiznání!" "Ale to, že nejsem medik mi nebrání udělat to..." upozornila jsem ho a začala jsem se k němu zlověstně přibližovat. Pomalu couval se zvednutýma rukama. "Dobře, vzdávám to. Jak si zachráním život?" Vesele jsem kroutila hlavou. "Pak tedy: Adios!" Otočil se na podpatku a rozběhl se pryč. Udělala jsem totéž. Vyrazila jsem za ním. Honili jsme se po celé Elite Way School jako dvě malé děti. "Uckere, počkej, už nemůžu!" zavolala jsem na něj po chvíli. "Slibuješ, že mi neublížíš?" Zamyslela jsem se. "To nemůžu." odvětila jsem nakonec. "Tak potom zbohom," zvrtol sa a chystal sa na odchod. "Tak dobre, sľubujem!" prekrížila som si prsty. Nachvíľu sa zamyslel. "No, tak keď sľubuješ..." "Poď sem a odprevaď ma, strašne ma pichá v boku." "Čo keď to neurobím?" šibalsky sa usmieval. "Tak jednu dostaneš! Buď gavalier." "Dobre," uškrnul sa a podišiel ku mne a zdvihol ma na ruky. "Čo to robíš? Pusti ma," vrtela som sa. "Chcela si, aby som ti pomohol, nie? Toto je to najlepšie, čo som pre teba mohol urobiť. A prestaň sa metať, sťažuješ mi to." "Pusti ma, som hrozne ťažká," protestovala som. "Ako slonica, ale ešte pár sekúnd to zvládnem." Zasmial sa, keď som sa ho pokúsila udrieť. "Opatrne, lebo ťa pustím. A nechceš padnúť na zadok, alebo snáď áno?" Pokrútila som hlavou. "Tak buď dobrá a neprotestuj," povedal a vyrazil so mnou smerom k miestu, kde sme mali natáčať. Do kaviarne. Zrazu som si uvedomila... "Bolo by lepšie, keby si ma už zložil," varovala som ho. "E-ee," pokrútil hlavou a vrazil priamo na miesto natáčania. Zakryla som si oči. Moje obavy sa potvrdili, priamo pred nami stáli Any a Poncho.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 robertita96 robertita96 | 23. ledna 2012 v 18:26 | Reagovat

waaaaw  som  zvedava ako Any a Poncho zareaguju ked ich takto vydeli prosiiiiim rychlo pokracko

2 Dulce_6 Dulce_6 | 23. ledna 2012 v 19:18 | Reagovat

Skvele....prosim rychlo pokracko :D

3 Niki Niki | 5. února 2012 v 19:25 | Reagovat

Krása! Těším se na pokráčko :)

4 vondyparasiempre vondyparasiempre | Web | 14. května 2012 v 19:37 | Reagovat

to je náááááááádherné :D prosíííím pokraačko lebo sa zblazním :D je to prekrááásne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama