Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Love or Hate: Kapitola XI. Příjemná chyba

29. července 2012 v 13:00 | Very |  Love or Hate
Po velmi dlouhé době přidávám další pokračování Love or Hate. Je těžké psát ho, když druhá autorka Dul/Elena1604 má momentálně spoustu práce s dalšími povídkami o Upírských dennících, ale obě se snažíme. Tady je tady pokračování, doufám, že se Vám bude líbit. Komentáře nás určitě vemi potěší, jsme na ně zvědavé. Vaše Very. Mrkající



Kapitola XI. Příjemná chyba
"Líbilo se ti to?" "Ne!" "Ne?" zvedl obočí a potom… Doslova se na mě vrhnul. Začal mě k sobě tisknout a zuřivě líbat. Zpočátku jsem stála jako přibitá - nečekala jsem, že udělá něco takového - ale potom jsem se začala bránit. Snažila jsem se ho od sebe odstrčit, vztekle jsem ho bila do hrudi, zarývala mu nehty do kůže a štípala do rukou, aby mě pustil. Ucker se však nedal odradit a stále mě nepouštěl. Naopak. Čím víc jsem mu ubližovala, tím těsněji mě k sobě tisknul, tím naléhavější byly jeho polibky, tím méně byl zuřivější. Po chvíli marného boje jsem se vzdala a vyšla mu vstříc. Těžší bylo bojovat sama se sebou než s ním. Chtěla jsem mu podrápat tvář, aby mě nechal být, ale nedokázala jsem to. Byl to půvabný obličej, nemohla jsem ho poškodit. Rukou, kterou jsem měla připravenou k útoku, jsem ho jen pohladila po tváři a potom si paže omotala kolem jeho krku. Víceméně proti své vůli jsem s ním začala spolupracovat. Cítil, že můj odpor slábne. Sevřel mě pevněji a dovolil si přejíždět mi rukama po zádech a vlasech. Prešiel nižšie na zadok až k stehnám, za ktoré ma chytil a ja som si nohy omotala okolo jeho panvy. Pomaly sme postupovali až ku gauču, na ktorom ešte stále ležali kostýmy. Ucker ma na ne jemne položil a začal ma bozkávať na krk, kľúčnu kosť až prešiel naspäť k perám. Ani neviem ako, za chvíľu sa naše nahé telá tlačili jedno na druhé a ja som si len kúsala pery od toľkého vzrušenia.
Ráno som sa prebrala u nás v šatni. Ležala som na Uckerovej hrudi. Ked som sa prebrala bola som mierne dezorientovaná, ale ihned som sa spamätala. Spomenula som si na včerajšú noc a ihned som spanikárila. Čo som to zas spravila? Ako som mohla? Neviem ani čo vlastne cítim som zmätená, ale neľutujem to. Teda myslím, že neľutujem. Ja proste neviem. Ale teraz na to není čas. Musím odtiaľto vypadnúť. Rýchlo som sa obliekla a vybrala som sa k dverám. Stlačila som kľučku a... nič. Dvere boli zamknuté. Kedy ich Ucker stihol zamknúť? Pomyslela som si. No nič budem musieť nájsť kľúč. Tak som sa do toho pustila. Prohledala jsem celý pokoj. Všechny šuplíky, skříň, poličky. Dokonce jsem se prohrabala i hromadou zmuchlaných kostýmů ležících na zemi. Nic. Nikde žádný klíč. Teprve potom mě napadlo, že by mohl být v Uckerových věcech. Začala jsem hledat rozházené oblečení. Prošmejdila jsem každý kout a našla každý kus Uckerova oděvu. Připadala jsem si trochu jako kapsář, když jsem prohledávala jednotlivé kapsy. Ale stále jsem nic nenacházela. "Sakra," zaklela jsem polohlasně. Christopher se mohl každou chvíli probudit a já stále nenašla to, co jsem potřebovala. Pak jsem si všimla, že na stole leží Uckerův batoh a má pootevřenou kapsu. Rychlostí blesku jsem se k němu přiřítila a prozkoumala i jej a - "Aleluja!" oddechla jsem si. Do ruky jsem vzala střevíce a zamířila ke dveřím. Co nejtišeji jsem je odemkla a vytratila se ven. Než jsem zavřela, naposledy jsem se zadívala na muže spícího na sedačce. Ucker vypadal spokojeně. Klidně oddechoval a nezdálo se, že má v úmyslu probudit se. Věděla jsem, že s takovouhle přijde pozdě na natáčení, ale nemohla jsem ho budit. Nechtěla jsem zjišťovat, co se stane, až se po této noci uvidíme. Na hrudi měl několik rudých rýh - to od mého bránění se. Nebyly hluboké. Na levém rameni a pravém předloktí se mu začaly vytvářet modřiny od mých pohlavků a štípanců a na krku se mu objevil obrovský rudý flek. To nebylo od bránění se, nýbrž od spolupráce. Při této vzpomínce jsem se začervenala. "No co, můžeš si za to sám, Chrisi. Neměl sis začínat," zašeptala jsem a konečně zavřela dveře.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Dulce_6 Dulce_6 | 29. července 2012 v 14:10 | Reagovat

krasne...rychlo pokracko :-D

2 camaleones-rebelde camaleones-rebelde | Web | 29. července 2012 v 14:21 | Reagovat

krásny design :)

3 Nikinkira Nikinkira | Web | 29. července 2012 v 14:29 | Reagovat

Wau, tenhle díl se vám opravdu povedl :) Krásné, doufám, že bude další pokračko někdy brzy :)

4 vondyparasiempre vondyparasiempre | Web | 29. července 2012 v 15:09 | Reagovat

woooooooow je to prekrááááááááásne :D táto časť je super :D už sa teším na pokračko :D

5 robertita96 robertita96 | 31. července 2012 v 16:07 | Reagovat

waaaw to je prekraaasne uuuuzasne uz sa tesim na pokracko velmi nemozem sa dockat :)

6 tonuska tonuska | 18. ledna 2013 v 21:43 | Reagovat

pekna poviedka,dlho si nedala pokracovanie.kedy bude? Nema na dulce mariu,rbd,el amor lo pude todo ale dost zaujimavo si ju ukoncila a ja som strasne zvedava ako bude pokracovat :)

7 diuška diuška | 29. června 2013 v 20:53 | Reagovat

nádhera :-) neviem sa dočkať pokračka a najmä prvého stretka po "tejto noci" :-D

8 katka katka | E-mail | 14. června 2014 v 22:36 | Reagovat

Kedy bude pokracko neviem sa dockat

9 ika ika | E-mail | 20. června 2014 v 21:20 | Reagovat

Jej tato část bola najlepšie neviem sa dockat pokracovania kedy bude

10 Sabi Sabi | E-mail | 11. července 2017 v 11:19 | Reagovat

Zase ukončené v tom najlepšom... Sú tu úžasné poviedky. :-D
Budú niekedy pokračovať?? ;-)  :-)

11 Very Very | 11. července 2017 v 20:20 | Reagovat

[10]: Sabi

Ahoj Sabi,

Love or Hate je obdobný případ jako Kamufláž či El Amor Lo Puede Todo.

Mám  na tebe ještě jeden dotaz - opravdu jsi to stihla všechno přečíst až k posledním zveřejněným kapitolám? Jak jsi to udělala? :D Jsi strašný rychlík! Vždy jsem žila v domnění, že tady po mně zůstal kus práce, který v životě nikdo již nepřelouská a teď se mohu těšit z Tvých milých komentářů prakticky každý den. :-)

Díky za odpověď,

Tvá Very ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama