Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Vondy: Kapitola XXXI.

9. května 2017 v 18:00 | Very |  Vondy
Ahoj, pomalu se blížíme k závěru této povídky. Ještě pár kapitol a jsme u poslední části. Doufejme, že se vám pokračování bude líbit a užijete si jej. Těšíme se na Vaše komentáře. Hezký den, Vaše Very Mrkající




Kapitola XXXI.
DULCE
"Co tady dělá?" zeptala jsem se spíš sama sebe, nežli Uckera. On mi však neodpověděl, jen na mě letmo pohlédl a odešel do koupelny. Nemohla jsem si nepřiznat, že mě jeho žárlivost docela těší. Užuž jsem se chystala vydat se za ním, když někdo zaklepal. Len tak v župane, bez spodného prádla pod ním, som sa vydala ku dverám a následne ich otvorila. "Ahoj Dul," pozdravil ma vysmiaty Ed, ktorý stál za dverami s kyticou ruží v ruke. "Ahoj, Ed," odvetila som mu a pousmiala sa na neho. "Nech sa páči, tie sú pre teba," natiahol ku mne ruku s kvetinami a ja som ich s úsmevom prijala. "Už si mi jedny poslal, prečo si mi priniesol ďalšie?" nechápavo som sa na neho zamračila. Otočila som sa a pomaly sa premiestnila ku stolu, na ktorý som kvety položila. Ed neváhal, vošiel dnu a zavrel za sebou dvere. "Chtěl jsem tě potěšit," pokrčil rameny a usmál se. "Povedlo se," zasmála jsem se. "Slíbila jsi, že zavoláš, ale nezavolala jsi." "Měla jsem moc práce," vysvětlila jsem. "Myslel jsem, že bychom měli více využít, že jsi zase v Anglii, než jen jedním setkáním. Nechceš zajít třeba později na večeři a zatancovat si?" "Víš, moc ráda bych šla, ale nemůžu. Už něco mám. Jedině, že bys vzal ještě nějakou svou další kamarádku. To by potom možná šlo," připustila jsem. "Kamarádku? Proč? Měl bych přeci tebe!" nechápal. Pobaveně jsem se zasmála. "A keď už som tu, chcel by som ti niečo povedať... Vieš, Dul, je to už síce dlho ale... keď sme sa po prvý krát stretli, zamiloval som sa do teba. Potom si odišla naspäť domov a ja som na teba postupne zabudol. Alebo som si to aspoň myslel. Ale keď si sa teraz opäť objavila, moje srdce bije ako splašené a strašne po tebe túžim. Dul, ja... milujem ťa," dokončil Ed svoj monológ a hneď na to svoje pery priložil na tie moje a začal ma bozkávať.

UCKER

Počul som hlasy, tak som odhadoval, že už je pravdepodobne ten chlap tu. Predýchal som to a pomaly otvoril dvere. Zřejmě jsem to neměl dělat. Naskytl se mi pohled tak neuvěřitelný, že mě to málem porazilo. Přesně to jsem potřeboval vidět, aby mě Dulce dostala na kolena. Ed a ona stáli uprostřed místnosti a líbali se! Ano, ovšem… Proč ne, že ano? Před chvílí jsem s ní takhle stál já a teď nějaký… Dlouho jsem se nerozmýšlel. Popadl jsem bundu přehozenou přes opěradlo židle a okamžitě vypadl z pokoje. Za sebou jsem hlasitě třísknul dveřmi. Bylo jasné, co musím udělat. Vrátit se do Mexica a přestat snít o pohádkách. Zrazu sa však dvere na izbe otvorili a počul som svoje meno. "Chris!" kričala na mňa Dul. "Chris, no tak, počkaj!" rozutekala sa za mnou, až ma dobehla tesne pred výťahom a vstala si predo mňa. "Chris, všetko, čo si videl, vôbec nie je tak, ako sa zdá," začala mi to vysvetľovať, no hneď som jej skočil do reči. "Tak ako to potom je, ha?! A prestaň mi láskavo klamať do očí, je ti to jasné?!" kričal som po nej ako zmyslov zbavený. Nevedel som, čo to do mňa vošlo. "Byl jsem blbec. A ještě jsem ti málem řekl, že…" raději jsem zmlknul. "Ne, Chrisi, víš, že to tak není. Poslouchej mě, prosím. Co jsi mi málem řekl?" vyzvídala zoufale. "Pravdu," zamumlal jsem vztekle. "Ale to už je jedno, Dulce. Nemíním tady dál ze sebe nechat dělat vola a ještě se ti omlouvat, že křičím. Vždyť k tomu mám sakra dobrý důvod, nemyslíš? A víš co? Odmítám to dál řešit. Pozdrav Eda. Ahoj," uzavřel jsem diskuzi a místo výtahu jsem tedy zvolil schody.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama