Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Vondy: Kapitola XXXIX.

6. června 2017 v 18:00 | Very |  Vondy
Ahoj, dnes už to budepředposlední kapitola povídky Vondy. Snad se Vám bude líbit a přidáte i nějaké komentáře. Vaše Very Mrkající




Kapitola XXXIX
"Uckere, ty přece Dulce miluješ, že ano?" otázala jsem se, jakmile se za námi zavřely dveře společné šatny. "Any, ty ma poznáš lepšie než ja sám..." odmlčal sa, no po chvíli pokračoval. "Čo myslíš?" "Môj názor na túto záležitosť určite poznáš. Veľmi dobre viem, že ju ľúbiš, a Dul ťa..." razom som si prilepila ruku na ústa. Ach, skoro som mu povedala, že aj Dul ho ľúbi! To predsa nebolo súčasťou plánu! Môj plán má jediné zameranie - zistiť, či Ucker spal s tou ženskou, alebo nie. "A Dul ma čo? Any, dopovedz to, čo si začala." "Nič! Dul ťa nič! Proste ťa podviedla!" vyhŕklo zo mňa. "Tak ďakujem, že si mi chcela pripomenúť to, čo už dávno viem," odvrkol mi. "Nie, to som ti nechcela povedať! Chcela som sa ťa opýtať, či... no, veď vieš... či... či si naozaj spal s tou ženskou," vyslovila som napokon.Ucker vykulil oči. "Odvolávám, co jsem řekl před chvílí. Vůbec mě neznáš! Annie, sama jsi to řekla! Miluju Dulce, proč bych proboha spal s nějakou ženskou? A ke všemu cizí!" křičel rozhořčeně. Neubránila jsem se samolibému, spokojenému úsměvu. Měla jsem pravdu. Jako vždy. "A proč jsi tedy Dulce řekl, že jsi s tou holkou spal?" "Nic takového jsem jí neřekl!" bránil se. "Dobrá, ale ani jsi to nevyvrátil, když to řekla!" "Podívej, nebudu se o tom s tebou dohadovat. Je to můj život a můžu si dělat, co chci. Kromě toho ona byla ta, která mě podvedla, ne naopak. Jen jsem chtěl, aby věděla, jaké to je." "Víš co, Christophere? Máš pravdu. Je to tvůj život. Znič si ho sám," pokrčila jsem rameny. "Ale ja si predsa svoj život neničím! Ako ťa napadla taká stupidita?!" rozhorčene po mne kričal, až mu z úst prskalo. Vstal zo stoličky a nervózne sa začal prechádzať po celej miestnosti. "Ucker! Ty veľmi dobre vieš, že si ničíš svoj život! A ničíš si ho tým, že nie si s Dulce!" kričala som po ňom. Zvýšila som tón na rovnakú úroveň, s akou so mnou hovoril on. "Hahaha," zasmial sa, "tak to mi vraví tá pravá. Povedz mi, prečo teda TY nie si s Ponchom?" ukázal na mňa prstom. "Ale to je predsa úplne iné!" "Nič nie je iné!" skočil mi do reči, "je to úplne rovnaké!" "Je to jiné!" vykřikla jsem hlasem o oktávu výše. "Vážně? A proč ne?" Mlčela jsem. "Hm, Annie? Došla ti slova? Vysvětli mi, proč je to jiné?" "Protože mě poslal do háje!" zařvala jsem nakonec a otočila se k němu zády. Ucker rázem ztichnul. Snažila jsem se potlačit vzlyky z dalšího ponížení. Nejprve mě Poncho odmítne a teď to ještě musím nahlas přiznat. Ucker mi položil ruku na rameno. Kousala jsem se do rtu, abych neplakala hlasitě, ale třesoucí se ramena mě stejně prozradila.

UCKER

"Any, prepáč, mrzí ma to, ja..." nevedel som, čo povedať. Nechápem tomu! Ja už vlastne ničomu nechápem! Prečo by ju Poncho odmietal, keď sa kvôli nej minule opil? Nerozumiem... Rozhodne sa s ním o tom musím porozprávať, a to čo najskôr. "Je to fajn, kašli na to," odvetila mi stroho, stále otočená chrbtom. "A teraz už radšej choď. A rob si, čo chceš. Môj názor poznáš," odvetila mi stroho. Chcel som jej protirečiť, chcel som tu ostať s ňou, no pochopil som, že by to nemalo význam, preto som ju poslúchol a vyšiel von zo šatne. Věděl jsem, že potřebuje být sama. Trochu se vypláče a zase jí bude o něco lépe. "Ty jsi značně podivný, živote," myslel jsem si, když jsem do někoho vrazil. Probral jsem se ze zamyšlení a uvědomil jsem si, že mi v náručí přistála Dulce. "Jdeš jako slepý," pokárala mě. "A ty se ženeš jako neřízená střela," pokrčil jsem rameny. Dulce se zaškaredila, ale nic neřekla. "Neviděl jsi Annie? Někam mi zmizela," zeptala se, ale bylo vidět, že mě jen nerada žádá o laskavost. "Ano, je v šatně." Dulce tam okamžitě chtěla vyrazit, ale zadržel jsem ji. "Ne, potřebuje být chvíli sama. Věř mi." "Veriť? A tebe?" smiala sa mi rovno do tváre. "To vieš, že ti veriť určite nebudem!" prskala po mne uprostred chodby. Otočila sa na odchod, no chytil som ju za ruku a strčil do miestnosti, ktorá bola na blízku. Následne som za nami zamkol a rozsvietil svetlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama