Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Kamufláž: Kapitola X.

27. října 2017 v 8:05 | Very |  Kamufláž
Fajn, holky (Simonka, jana111, Sabi), ukecaly jste mě (přiznávám, že jsem se zřejmě ukecat chtěla nechat Nevinný). Tady je - pokračování povídky Kamufláž. Ať se Vám líbí! Těším se na Vaše komentáře. Usmívající se Hezký den přeji, užijte si víkend!
Vaše Very Mrkající

PS: Děkuji za hezké komentáře, potěšily! Usmívající se Sabi, tobě přeji vše nejlepší k svátku! Usmívající se (Přišla jsem na to, že máš dnes jmeniny, až po přednastavení povídky. Tomu se říká Osud. Smějící se)




Kapitola X.

"A nebyla," pokrčila jsem rameny a velkoryse jsem na sobě nedala znát svůj stud a vědomost o jeho prohřešku. "Nebyla," přikývl a oči bořil do podlahy. "Fajn, jsem unavená, dobrou noc," rázně jsem ukončila konverzaci, která hrozila nastolit dusnou atmosféru. "Dobrou noc," zavolal, zatímco jsem cupitala po schodech nahoru. Byla jsem ráda, že mám dnešní den za sebou. Únava na mě doléhala velmi silně, bylo pozdě a dalšího dne jsem měla brzy vstávat. Nastavila jsem si budík a rozběhla jsem do koupelny. Hneď po mojej večernej hygiene som zaspala. Nebol to problém, bola som absolútne vyčerpaná. Spalo sa mi dobre a pokojne až kým som opäť nepočula krik z Uckerovej izby. A dosť!! Hádam ho zase netrápi ten sen? Nemôžem sa kvôli tomu ani poriadne vyspať? Bola som nahnevaná, chcela som tam vojsť a vynadať mu. Chcela som ho poslať spať na opačný koniec mesta. No keď som si prehodila župan, bez klopania vošla do jeho izby, ako on do mojej vtedy pred večerou, a našla som ho prevaľovať sa na posteli celého spoteného, moje nervy sa stratili. Už som nemala chuť mu vynadať, chcela som ho len objať a povedať mu nech sa nebojí, že je to len sen. Bol ustráchaný, bledý a tiekli z neho kvapky potu. "Ucker, Ucker vstávaj" rušala som s ním. "Hej, je to v pohode bol to len zlý sen" Objala som ho a jeho hlava spočinula v mojom lone. "Pšššt.." šepla som a hladkala ho vo vlasoch, celý sa triasol. "Dulce si to ty? Si tu živá a zdravá?" "Áno som to ja, prečo sa pýtaš? Povieš mi čo sa Ti to sníva posledné noci?""Ne, nechci o tom mluvit," pronesl prostě a zavřel oči. Ve tváři se mu zračila úleva. Seděla jsem na jeho posteli, Uckerovu hlavu s klidnějším výrazem v klíně a hrála jsem si s jeho vlasy. "Třeba se ti uleví…" naléhala jsem mírně. Zakroutil hlavou a rukou si otřel zpocenou tvář. "Dělej, jak myslíš," bezradně jsem pokrčila rameny. Neotevřel oči, ale přikývl. Dech se mu pomalu zklidnil a výraz rozjasnil. Hladila jsem ho po tváři i vlasech a sledovala, jaké uklidňující účinky na něj mé dotyky mají. On vypadal vyrovnaněji a já se začala cítit přesně naopak, aniž bych znala příčinu. Srdce mi tlouklo tak silně, jako kdyby na sebe chtělo přivolat Chrisovu pozornost a dech jsem potřebovala mnohem častěji než bylo běžné, proto se mi dýchalo velmi těžce, jelikož jsem maskovala své náhlé rozrušení. "Už…" Hlas mi selhal a musela jsem si odkašlat. "Už je ti líp?" podařilo se mi nakonec přeci jen zeptat. "To áno, vďaka Tebe" "Ešte lepšie by Ti bolo, keby si sa vyrozprával" "Dul, sníva sa mi o Tebe stačí?!!" prehovoril.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabi Sabi | 27. října 2017 v 20:13 | Reagovat

:-D :-D Vždy vieš kedy máš skončiť. Velmi pekné pokračovanie teším sa na ďalšie. :-)

2 Sabi Sabi | 30. října 2017 v 0:07 | Reagovat

Ďakujem za blahoželanie. :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama