Kdo si hraje nezlobí! Takže hurá do psaní a čtení povídek!

13. 4. 2011 Založení blogu Povídky - Rebelde

30. 4. 2011 Komentářová povídka - Dulce a Christopher



Chceš-li se s námi podělit o svoje povídky, máš-li nějaké návrhy na vylepšení webu, nebo umíš-li pracovat s photoshopem napiš na adresu rebelove-povidky@seznam.cz. Budu se těšit!

Text k epizodám Rebelde je překládán dle předlohy na stránkách http://rebeli.markiza.sk/.

Buďte aktivní a zapojte se!

Chci inspirovat!!!

Listopad 2017

El Amor Lo Puede Todo: Kapitola XXI.

10. listopadu 2017 v 15:05 | Very |  El amor lo puede todo
Ahoj,

nedalo mi to. Mrzí mě, že mám v počítači spoustu povídek, které zabraly hromadu času nejen mě (avšak že to byl zábavně strávený čas!), a jsou tam úplně k ničemu, tudíž jsem se rozhodla tento týden přidat kapitolu k El Amor Lo Puede Todo. Doufám, že jsem Vás potěšila a užili jste si ji alespoň zpoloviny tolik jako já její psaní. Těším se na Vaše názory, o které se se mnou mžete podělit v komentářích.

Krásný víkend! Vaše Very Mrkající



Kamufláž: Kapitola XI.

5. listopadu 2017 v 15:05 | Very |  Kamufláž
Ahoj,

opět se hlásím s další kapitolovou k povídce Kamufláž. Snad máte radost a potěšíte mě komentářem. Usmívající se Užijte si neděli i povídku.

Vaše Very Mrkající

PS: Ahoj Sabi! Usmívající se Těší mě, že se sem vracíš. Vážně! Netušíš, jak moc. Smějící se Děkuji za chválu. Já tak optimistická nejsem. Všechny mi připadají podobé, se stejným příběhem a stjnou pointou. Bohužel má fantazie není natolik rozvinutá, abych zvládla vymyslet složitjší zápletku. Taky si myslím, že by mě to pak ani tolik nebavilo. Píšu pro radost a protože jsem šílený romantik, zvládám snad jen červenou knihovnu. Smějící se (Co se psaní týče, ve čtení se střídají období všemožných žánrů.)

Každá závislost je svým způsobem špatná - tedy v určité fázi - když začne ovládat tvůj život. Naštěstí u povídek to nejde do takové míry. Spíš převažuje nadšení než skutečná závislost. Smějící se Ale obě víme, jak je to myšleno, viď?

Co se týče ukončování kapitol... Ó ano, nechci se chlubit, ale přesně vím, kdy ji ukončit. Jsem pěkná potvora, protože si pamatuju moc dobře, kdy mě děj v rozečtené povídce nejvíce zajímal a musela jsem počkat, až autorka zveřejní další část. Při psaní jsem hodně rychle pochopila, kdy tyto odmlky dělat. Zejména, když píšeš ve dvojici, nikdy nevíš, co PŘESNĚ se v příběhu odehraje. Vždy máš jen hrubou linku. Něco napíšeš a musíš počkat, ař spoluautorka bude pokračovat. Někdy toto čekání bylo nervy drásající. Vážně chceš vědět, co se bude dít dál, ak se příběh bude vyvíjet. Skvělé je, že přestože tu povídku píšeš, nikdy si nemůžeš být jistá, kam se bude děj ubírat, takže tě psaní baví tím více! Zvlášť, když ji můžeš psát s kamarádkami a to tak milými jako Dadusha Dulce, Paula nebo Mušú. Usmívající se Zkoušela jsi někdy psát?

Jsi velmi milá. Usmívající se Zvládat blog při škole a práci není tak obtížné, když sem zavítám tak málokdy (což se začíná povážlivě měnit...) a navíc mám hodnou zásobu povídek napsanou. Každopádně bych ráda přidala i dojmy ze setkání s Dadushou Dulce, protože mám akutní potřebu se z toho vypovídat. Jen jsem ještě neměla čas článek napsat. Před Vánoci (ano, vím, že je teprve listopad, ale v mých povinnostech už to vypadá jako 23. prosince Smějící se) se toho začíná strašně moc hromadit a přeci jen je potřeba zvážit, co má přednost.

Těším se na Tvůj názor a snad si opět budeme moct trochu popovídat. Mimochodem mám další dotaz - jak ses seznámila s ReBelDe?

Mnoho zdaru ve škole i mimo ni. Užij si povídku a odpočiň si. Usmívající se Very